hranostaj

Jedná se o malou šelmu s protáhlým tělem a krátkými končetinami. Dorůstá délky 24 až 29 cm (délka ocasu okolo 9 cm) a dosahuje váhy 140 až 350 g. Samci jsou výrazně větší než samice. Zbarvení hranostaje je v létě hnědé (zahrnuje poměrně rozsáhlou škálu od světle až po tmavě hnědou barvu) s bílým břichem, které v zimě nahrazuje hustší čistě bílý kožich. Pro hranostaje je typická černá špička ocasu, která zůstává u letní i zimní srsti. V jižnějších oblastech výskytu může být línání letní srsti pouze částečné, nebo nemusí hranostaj měnit srst vůbec. Odedávna byla zimní kožešina hranostaje vysoce ceněná a byla používána i na typická a dobře známá slavnostní roucha (hermelín).
Pohybuje se skoky s čenichem u země. Skoky dosahují délky u samců 50 cm a u samic 30 cm. Často sleduje okolí – panáčkuje.

Kůň

Kůň Převalského (Equus przewalskii, Poliakov, 1881) je jediný žijící předek našeho zdomácnělého koně. Dnes už se s ním nesetkáváme téměř nikde jinde než v zoologických zahradách, mj. v Praze. Před několika lety bylo za spolupráce Zoo Praha několik zvířat vypuštěno do volné přírody v Mongolsku, původní oblasti rozšíření koní Převalského. Žije v soudružných dlouhodobých stádech, která cestují do velkých vzdáleností vyhledávat potravní zdroje – trávu, listy a pupeny. Typické stádo vede starší klisna a jsou v něm ještě 2–4 další klisny, jejich mláďata a jeden hřebec, který se pohybuje na okraji stáda. Po březosti trvající 333–345 dní se rodí jedno hříbě.

Kůň Převalského

Pralesnička

Pralesnička azurová dorůstá průměrně 3–4,5 cm a podobně jako ostatní prudce jedovaté žáby oplývá barvami. Je celá azurově modrá s množstvím černých skvrn. Samec i samice jsou zbarveny stejně, samec má však o něco větší terčíky a oproti samici je asi o 0,5 cm menší. Pulci jsou 10 mm velcí. Výrazně se podobá příbuzné pralesničce mnohobarvé (Dendrobates tinctorius), podle některých autorů se dokonce jedná o shodný druh.